Kyrgyzstán

Obecné

Rozloha: 198 500 km² (86. na světě) z toho 4 % vodní plochy Poloha: 39°-42° v. d. a 69°-80° s. š. Využití plochy: 7 % orná půda, 44 % pastviny, 4 % lesy, 25 % ostatní Reliéf: nejvyšší bod – Jengish Chokusu (7 439 m), nejnižší bod – Kara-Darya (132 m Vodstvo: nejdelší řeka – Naryn (807 km) Klima: mírný pás Biota: pouště a polopouště

Kyrgyzstán (kyrgyzsky Кыргызстан – země kočovníků; rusky Киргизия ) je stát ve Střední Asii. Jeho sousedy jsou Čína, Tádžikistán, Uzbekistán a Kazachstán. Hlavním městem je Biškek. Kyrgyzstán je zakládajícím členem Společenství nezávislých států. Kyrgyzstán znamená Země kočovníků. Někdy je však nazýván též jako „země hor“ neboť tři čtvrtiny jeho území leží ve velehorách a ve velkých nadmořských výškách. Proto tuto zemi, dvakrát větší než Česká republika, ale jen s polovičním stavem obyvatelstva, znají nejvíce horolezci a vyznavači dobrodružných cest.

Administrativní dělení

Oblasti a jejich hlavní města

• Batkenská oblast (Batken) • Džalalabádská oblast (Džalal-Abad) • Issykkulská oblast (Karakol) • Narynská oblast (Naryn) • Ošská oblast (Oš) • Talaská oblast (Talas) • Čujská oblast (Tokmak)

Samosprávná města:

• Biškek

• Oš

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 5 146 281 (111. na světě, odhad 2005) Hustota zalidnění: 26 ob. / km² (181. na světě) Národnostní složení: 58,6 % Kyrgyzové (2000), Rusové 17,1%, Uzbeci 14% Náboženství: muslimové 75 %, ruští pravoslavní 20 %, jiní 5 % Věkové složení: 0-14 r. 35,03 %, 15-64 r. 58,83 %, nad 65 r. 6,14 % Roční přirozený přírůstek: 1,25 % Střední délka života – muži: 59,2 let Střední délka života – ženy: 67,94 let Gramotnost: 97 % Urbanizace: 34,3 % Úřední jazyk: kyrgyzština (úřední), ruština (úřední)

Nejpočetnější národnost v Kyrgyzstánu představují Kyrgyzové. Po roce 2000 jejich počet dosáhl nadpoloviční většiny (58,6 %) z celkového počtu 5 miliónů obyvatel Kyrgyzstánu, zatímco v roce 1996 byl tento podíl 48,4 %. Ke zvýšení podílu Kyrgyzů v následujících letech došlo vlivem odchodu především ruského obyvatelstva. K odchodu slovanského obyvatelstva celkově docházelo v největší míře na začátku 90. let 20. století, jen během roku 1993 opustilo republiku 110 000 osob. V Kyrgyzstánu žije stále vysoké procento obyvatelstva s nekyrgyzskou národností. Na druhém místě podle početnosti obyvatelstva v Kyrgyzstánu, a tedy i největší skupinou z těchto jsou stále Rusové (17,1 %), jejichž relativní i absolutní počet v posledních letech však stále klesá. Podle některých údajů je již ruské obyvatelstvo Kyrgyzstánu početně na třetím místě, za Uzbeky. Uzbeci tvoří s 679 000 obyvateli třetí nejpočetnější menšinu (14 %). Z tohoto počtu žije 80 % v Ošské a Džalalabadské oblasti. Čtvrtou nejpočetnější skupinou obyvatelstva jsou Ukrajinci, kteří se objevili na území dnešního Kyrgyzstánu společně s Rusy, přesidlovali se především z Poltavské oblasti na Ukrajině a z Ruska. Ukrajinci (společně s Bělorusy) v současnosti žijí především ve větších městech v Čujské oblasti. Jejich počet dosahující 67 000 osob je zhruba poloviční oproti roku 1989. Významnou skupinou obyvatel jsou Němci, kteří se do Kyrgyzstánu přestěhovali v největší míře z Ukrajiny a osidlovali hlavně Talaskou oblast spolu s okresem Kant v Čujské nížině. Příchod Němců do carského Ruska je možné počítat od doby vlády německé kněžny Kateřiny (provdané za cara Petra III.), pozdější carevny Kateřiny Veliké. Ta již v roce 1763 nabídla Němcům, jako svým krajanům, přestěhování do carského Ruska, kde jim zajistila daňové úlevy a náboženskou svobodu v zemi. Pro ty, kteří se přestěhovali do oblastí dolní Volhy, na Ukrajinu nebo na Kavkaz, či do oblastí střední Asie však bylo těžké dostat

Ostatní

Mezinárodní zkratka: KGZ; Vstup do OSN: 1992; Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): KS; Jízda: vpravo; Čas k SEČ: +4

Politika

Hlavní město: Biškek (584 000 obyv.) Další města (tis. obyv.): Oš 238, Džalalabad 80 Správní členění: 7 provincií a 1 obvod hl. města Datum vzniku: 31. srpna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu) Forma vlády: prezidentská Státní zřízení: republika Hlava státu (2006): Kurmanbek BakijevPředseda vlády(2006): Igor Chudinov Členství: OSN, SNS, OBSE

Více

Hospoářství

Tvorba HDP: 39 % služby, 22 % průmysl, 39 % zemědělstvíZaměstnanost: 30 % služby, 15 % průmysl, 55 % zemědělství HDP (parita kupní síly): 10,65 mld. USDNezaměstnanost: 18,0 % Dluh: 2,428 mld. USDZemědělství – sklizeň: pšenice, ječmen, kukuřice, brambory, zelenina, ovoce, tabák, bavlna Zemědělství – chov dobytka:skot, ovce, prasata, koně, drůbež

Průmysl
Těžba: uhlí, ropa, zemní plyn, rtuť, uran, antimon Energetika (podíl elektráren): tepelné 6,67 %, vodní 93,33 % /(výroba): 12,981 mld. kWh / (spotřeba): 10,236 mld. kWhVývoz: bavlna, vlna, maso, tabák, stroje Dovoz: ropa a zemní plyn, stroje, potraviny Odběratelské země: Švýcarsko, Rusko, SAE, Kazachstán, Uzbekistán, Čína Dodavatelské země:Rusko, Kazachstán, Uzbekistán, Čína, USA, Německo Doprava:370 km železnice, 18 500 km silnice Měna: som (KGS)

Více

Politika

Politický systém Kyrgyzské republiky se opírá o ústavu z 5. května 1993. Státní zřízení – republika, parlamentní demokratický systém. Na rozdíl od sousedních středoasijských republik byly prezidentské pravomoci značně ústavou omezeny. Několik úprav ústavy, poslední vzešlá z referenda 23. října 2007, prezidentské pravomoci výrazně zvýšily.

Parlament (Žogorku Keneš) je jednokomorový, má 90 poslanců, zvolených na pět let. Poslední parlamentní volby se uskutečnily 27. února v roce 2005.

Politické strany – stranický systém se stále nachází v počátečním stádiu svého vývoje a politické strany mají fakticky jen malý vliv na dění v parlamentu. Ukazuje se, že voliči volí sice kandidáty, které osobně znají, ale bez ohledu na jejich politickou příslušnost. Vzhledem k velmi špatné hospodářské situaci v zemi se již někteří částečně orientují i podle volebních programů jednotlivých stran. Svůj vliv napříč politickým spektrem si však zachovala klanová příslušnost vlivných politiků.

Hlava státu (jméno, kompetence)

Prezident je volen přímo, na 5-ti leté období všelidovým hlasováním a nesmí svůj úřad zastávat déle než dvě funkční období. Prezident navrhuje premiéra, kterého však musí schválit Parlament. Na návrh premiéra pak jmenuje ostatní členy vlády (opět schvaluje Parlament), navrhuje Parlamentu ke schválení předsedu Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Generálního prokurátora, předsedu Národní banky a předsedy místních soudů. Prezident velí ozbrojeným silám státu a chrání suverenitu a teritoriální celistvost státu. V březnu roku 2005 se uskutečnil státní převrat, v jehož důsledku byl tehdejší prezident A. Akajev nucen opustit zemi a vzdát se prezidentského úřadu. Vzniklou situaci bylo možno charakterizovat jako politicky nestabilní, neboť docházelo a stále ještě dochází k časté rotaci zaměstnanců prakticky ve všech státních funkcích. Novým prezidentem byl 10. července 2005 zvolen Kurmanbek Salijevič Bakijev. Narodil se 1. srpna 1949 v obci Masadm Suzakského regionu v Džalal-Abádské oblasti.

Na základě referenda byl také upřesněn statut prezidenta po skončení jeho funkčního období. Do ústavy byl zahrnut článek, který stanoví, že prezident nemůže být trestně stíhán za činnost spojenou s výkonem jeho funkce ani po skončení jeho funkčního období.

Historie

První zmínky o Kyrgyzech jsou zaznamenány v čínských kronikách z druhého století před Kristem, ale až v šestnáctém století migrovali na území dnešního Kyrgyzstánu. Toto území bylo nejprve součástí mandžuské říše Čching, později začleněno do Ruska. Po sovětské revoluci vyhlášena Kyrgyzská svazová republika, jejíž trvání skončilo až v roce 1991. V Kyrgyzstánu jako v málokteré zemi bývalého sovětského impéria byla ihned po vyhlášení svrchovanosti zakázána komunistická strana.

Historie do ruské okupace

Původ Kyrgyzů není dodnes zcela objasněn. Patří do mongoloidní rasy a jejich jazyk je podobný kazašskému. Turkické kmeny přišly do oblasti v 6. století. Na začátku 13. století původní obyvatelstvo ustoupilo do hor, protože zemí se převalila ohromná armáda vedená Čingischánem. Od 16. století už vystupují Kyrgyzové jako samostatný národ. Kyrgyzové vedli kočovný způsob života a živili se hlavně jako pastevci. Pro carské Rusko bylo velice snadné pastevce porazit a v roce 1876 se stalo území Kyrgyzstánu součástí ruského Turkestánu. Mnoho obyvatel uteklo do Číny. V roce 1878 bylo založeno pozdější hlavní město státu Biškek.

Sovětské období

Po bolševické revoluci v roce 1917 nastala v zemi nucená kolektivizace. Ta zcela zbořila tradiční kočovný život Kyrgyzů. V roce 1924 bylo území ustanoveno jako autonomní pod správou sovětského Ruska. Nakonec v roce 1936 vznikla v rámci sovětského Ruska Kyrgyzská sovětská socialistická republika, která dala zemi dnešní hranice. Při sčítání lidu z roku 1989 tvořili Kyrgyzové málo přes polovinu populace. Silnou menšinou jsou Rusové a Uzbeci. V roce 1990 propukly v západní oblasti státu kolem města Oš etnické nepokoje. Uzbeci, kteří cítili slábnoucí moc rozpadajícího SSSR, povstali proti zde menšinovým Kyrgyzům. Následovala vlna emigrace, a to především Rusů.

Nezávislost

Nezávislá republika Kyrgyzstán vznikla v roce 1991, kdy se rozpadl SSSR. Kyrgyzstán se stal členem Společenství nezávislých států ještě téhož roku. Prvním prezidentem byl Askar Akajev, člen komunistické strany a prezident Akademie věd v Kyrgyzstánu. Akajev zažil velký skandál, když vyšlo najevo, že někteří členové vlády museli podat demisi, protože nebyli kyrgyzstánské národnosti. V roce 1994 bylo vypsáno referendum o setrvání Akajeva ve funkci prezidenta. Pro setrvání hlasovalo přes 96 % voličů. V roce 1995 byl Akajev zvolen prezidentem na dalších pět let. Jeho kampani napomáhala státem řízená média. Tři z šesti opozičních kandidátů odstoupili už před volbami, takže volby nelze považovat za zcela demokratické a svobodné. Další referendum proběhlo v roce 1996, kdy si Akajev posílil své pravomoci ve státě. Referendem v roce 1998 změnil Akajev ústavu státu. Snížil počet poslanců v parlamentu, zrušil jejich imunitu, zrušil zákon o svobodě slova a svobodě tisku a ovládl veškerá média v zemi.

Tulipánová revoluce

Parlamentní volby v roce 2000 byly za účasti pozorovatelů z OSCE. Zjistili, že opoziční kandidáti nemají žádný prostor v médiích a vláda se je snaží všemožně znevýhodňovat. Volby byly označeny za nesvobodné. Další prezidentské volby téhož roku vyhrál očekávaně Akajev. V únoru a březnu 2005 proběhly volby do parlamentu opět za účasti pozorovatelů z OSCE. Pozorovatelé hlásili splnění základních podmínek svobodných voleb. To už ale v zemi začaly nepokoje a demonstrace požadující od Akajeva odstoupení z čela státu. Nepokoje se zvrhly v revoluci, která bývá označována jako Tulipánová revoluce. Patří do seznamu barevných revolucí, které proběhly v zemích bývalého SSSR (Oranžová revoluce na Ukrajině 2004, Růžová revoluce v Gruzii 2003). Akajev uprchl ze země do Kazachstánu. Premiér Nikolaj Tanajev rezignoval v okamžiku, kdy opozice ovládla média a policie se buď rozprchla nebo se přidala k protestujícím. Protesty v některých částech hlavního města přerostly v rabování. Nově vypsané volby v červnu 2005 vyhrála opozice. Premiérem se stal Felix Kulov a prezidentem Kurmanbek Bakijev. V roce 2006 vyšla nová ústava, podle které ztrácí prezident podstatnou část svých pravomocí.

Hospodářství

Kyrgyzstán patří spolu se sousedním Tádžikistánem k nejméně ekonomicky rozvinutým státům bývalého SSSR. Těží se černé uhlí, uran, ropa, zemní plyn, rtuť, zlato a antimon. Hlavní průmyslová odvětví jsou těžební, strojírenský, textilní a potravinářský průmysl. Elektrická energie se vyrábí hlavně v hydroelektrárnách. Pěstuje se pšenice, ječmen, brambory, kukuřice, bavlna a zelenina. Chovají se ovce, skot, prasata, drůbež a koně. V únoru 2009 vyjednal prezident Kurmanbek Bakijev s Ruskem ekonomickou podporu v hodnotě 2 miliardy dolarů.[3] Podmínkou však je, že nechá uzavřít americkou leteckou základnu v Manasu. Dosud byl Kyrgyzstán jedinou zemí na světě s ruskou i americkou vojenskou základnou.

Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

K hlavním průmyslovým odvětvím patří hutnictví neželezných kovů, strojírenství a lehký průmysl. V roce 2005 došlo k poklesu průmyslové výroby o 12,1 %. Pokles výroby ve zpracovatelském průmyslu činil celkově o 9,9 %, pokles byl i v těžařském průmyslu 12,1 %. Ve výrobě a distribuci elektrické energie, plynu a vody došlo však ke zvýšení o 1,8 %. V roce 2006 došlo opět k poklesu průmyslové výroby o 11,2 % a během roku bylo uzavřeno dalších 22 průmyslových podniků. Výroba a distribuce elektrické energie, plynu a vody se snížila o 2,7 %. V roce 2007 se průmyslová výroba zvýšila o 7,4 % při poklesu těžebního průmyslu o 4,7 %. Výroba a distribuce energie se zvýšila o 2,6 %. Ve struktuře průmyslové výroby činí podíl těžařského průmyslu cca 20 %, zpracovatelského průmyslu cca 60 %, výroby a distribuce elektrické energie, plynu a vody cca 20 %. Z jednotlivých odvětví se na celkové průmyslové výrobě nejvíce podílí těžařský průmysl, potravinářský průmysl a metalurgický průmysl (zhruba stejnou měrou – každé toto odvětví cca 20 %). Přírodní zdroje, jejich disponsibilita a těžební průmysl V Kyrgyzstánu jsou velká naleziště zlata, olova, wolframu a uhlí. Výzkumy potvrzují, že země má také velké zásoby stříbra, železné rudy, vzácných kovů, ropy a plynu. Zásoby uhlí se odhadují na 2 300 tis. tun, olova cca 250 000 tun, wolframu více než 130 000 tun. Potenciálně těžitelné zdroje nejvýznamnějších nerostných surovin Kyrgyzstán má velké možnosti těžby zlata, antimonu, výroby rtuti, opracovávání granitu (žuly) a mramoru. Dobývá se zde pouze 1,5 % z celkového objemu palivo-energetických zdrojů Střední Asie.

Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělská půda zaujímá 10 mil. ha (51 % celého území), zavlažováno je cca 1 mil. ha. Z rostlinné produkce je nejrozšířenější pěstování pšenice, brambor, bavlny, zeleniny a cukrové řepy. V živočišné výrobě jde hlavně o velká stáda ovcí a koz, dále se pak chová hovězí dobytek a rozšířen je také chov koní. Některé zdroje uvádějí, že počet ovcí a koz poklesl od doby samostatnosti státu z cca 10 mil. kusů na 1,5 mil. V posledních letech údajně dochází ke zvyšování počtu chovaných zvířat. Propočtem, přes počet podnikatelských subjektů a procentické zastoupení podnikajících v zemědělství vychází, že začátkem roku 2007 bylo v Kyrgyzstánu více než 300 tis. zemědělských subjektů. Nejvíce se produkuje maso, mléko, vlna a kůže. Na jihu země jsou bavlníkové plantáže, pěstuje se tabák a bourec morušový. Zemědělská výroba vzrůstá od roku 1997. Zemědělství tvoří základ celého hospodářství Kyrgyzstánu a v roce 1999, 2000, 2001 se největší měrou podílelo na růstu HDP. V roce 2002 růst zemědělské výroby činil 3,3 %, v roce 2003 pak 3,8 %, v roce 2004 cca 4,1 %, v roce 2005 však došlo k poklesu o 4,2 %. V roce 2006 již vykazovalo kyrgyzské zemědělství opět mírný růst, a to o 1,5 % a vytvořilo hodnotu 72 232,3 mil. somů (1 798,6 mil.USD). Na celkové produkci se rostlinná výroba podílela 58,2 %, chov dobytka 40,4 %, služby 1,3 % a lov a lesní hospodářství 0,1 %. V roce 2007 dochází jen k mírnému nárůstu zemědělské produkce, a to o 1,5 %. Odhadovaná hodnota produkce je cca 75 mld. somů, z čehož podíl rostlinné výroby je kolem 56 %, živočišné výroby do 40 % a zbytek jsou služby a myslivost.

Energetika:

Hlavní strategií nového vedení státu je snaha o získání investic z tržně vyspělých zemí, zejména do těžařského, hydroenergetiky, zpracovatelského průmyslu a do zemědělství. Jedním z projevů této strategie je i další zvýhodnění při registraci nových firem s převahou zahraničního kapitálu; je to jednak rychlost registrace a daňové úlevy. Neoficiálně mluví vedení státu o vytvoření specifického „daňového ráje“ ve Střední Asii, s představou, že si v Kyrgyzstánu budou zahraniční firmy zřizovat ústředí pro celou Střední Asii. Současné vedení státu podporuje prakticky veškeré integrační snahy v rámci SNS, avšak velmi často se stává terčem mediálních útoků v souvislosti se svým členstvím ve WTO. Kyrgyzstán musí co nejdříve řešit některé problémy v energetice, a to zejména provést rozsáhlé rekonstrukce vodních elektráren, zajistit plynulé zásobování plynem a dostatečně rozvinout vlastní těžbu uhlí a najít stabilní konsensus s ostatními zeměmi regionu v oblasti energetiky a hospodaření s vodními zdroji.

Důležitou politickou událostí v zemi byly nepochybně prezidentské volby začátkem července 2005. Po jejich uskutečnění se očekávalo celkové uklidnění a stabilizace politické situace a tím i vytvoření podmínek pro normální ekonomický rozvoj. Bohužel však došlo k „třenicím mezi různými uskupeními“, které se dostaly k moci, vnitropolitická situace je stále nepřehledná a zdá se, že období stabilizace bude podstatně delší, než se očekávalo. Zřejmě s využití zkušeností z Kazachstánu se rozhodla vláda Kyrgyzstánu uskutečnit akci na legalizaci majetku. Prezident republiky podepsal začátkem srpna 2007 zákon „O amnestii ve vztahu s legalizací peněžních prostředků, nemovitostí a movitého majetku“. Své rozhodnutí vedení Kyrgyzstánu odůvodňuje tím, že legalizace majetku je nezbytná pro získání investic do ekonomiky země. V nejbližším období by měly být zformulovány politické a ekonomické podmínky pro udělení amnestie. Podle představitelů Peněžní burzy KG činí objem šedé ekonomiky v zemi cca 40% hrubého domácího produktu. Pro ekonomiku země je podle jejich názoru nekontrolovatelný přísun peněžních prostředků od kyrgyzských občanů pracujících v zahraničí, který odhadují na cca 125–130 mil. USD ročně. Amnestie kapitálu by měla řešit i tyto problémy.

V roce 2007 se zvýšil celkový obrat kyrgyzského zahraničního obchodu o 48,7 %, z toho export o 40,7 % a rychleji rostoucí import o 52,2 %.

Vývoz:

V roce 2005 nejvíce vyvážel Kyrgyzstán do Spojených arabských emirátů (27,9 %), Ruska (19,6 %), Kazachstánu (17,5 %), dále pak do Švýcarska (8,6 %) a Číny (3,9 %).

V roce 2006 nejvíce Kyrgyzstán vyvezl do Švédska (26,2 %), Kazachstánu (20 %), Ruska (19,3 %), Afghánistánu ( 9,4 %), Číny (4,8 %), Uzbekistánu (3,5 %) a Turecka (3,4 %).

V roce 2007 Kyrgyzstán nejvíce vyvážel do Ruska (20,4 %), do Švýcarska (19,6 %), Kazachstánu (17,9 %), Afganistánu (10,3 %, Uzbekistánu (7,3 %), Číny (6,5 %) a Turecka (3,7 %).

Dovoz:

Za rok 2005 nejvíce Kyrgyzstán dovezl z Ruska (33,5 %), z Kazachstánu (16,3 %), z Číny (9,1 %), USA (6,1 %) a z Uzbekistánu (5,5 %).

V roce 2006 bylo na prvním místě opět Rusko (37,9 %), následovala Čína (14,3 %), Kazachstán (11,6 %), USA (5,7%), Uzbekistán (3,8 %), Ukrajina (2,4 %), Německo (2,3 %), Turecko (2,2 %) a Kanada (1,8 %).

V roce 2007 se do Kyrgyzstánu nejvvíce zboží dovezlo z Ruska (35,4 %), USA (15,6 %), Číny (13,2 %), Uzbekistánu (3,8 %), Ukrajiny, Turecka a Německa.

Hlavními položkami kyrgyzského exportu jsou drahé kovy, uhlí, elektrická energie, potraviny, bavlna, stroje, železné a neželezné kovy, dále cihly, antimon, cigaretové výrobky a tabák. Hlavními položkami kyrgyzského importu jsou technologie, investiční celky, dopravní prostředky, strojní zařízení, výrobky potravinářského průmyslu, spotřební elektronika, léky a zboží denní potřeby. V roce 2007 byl kyrgyzský export v hodnotě 1 140 mil. USD. Největší podíl zaujímaly minerální paliva, ropa a ropné produkty v hodnotě 208,3 mil. USD, dále drahé kameny v částce 228,4 mil. USD, následují oděvy, zelenina, sůl, síra a cement. V roce 2007 se do Kyrgyzstánu dovezlo zboží za 2 724 mil. USD. Za 707 mil. USD se dovezly minerální paliva, ropa a ropné produkty, letadla za 303 mil USD, dále kotle na paliva, elektrické stroje a přístroje, automobily, černé kovy a výrobky z nich, farmaceutické produkty, obiloviny, plasty a výrobky z nich. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Po zavedení vlastní měny začátkem samostatné existence Kyrgyzstánu se díky důsledné úvěrové politice, strukturální reformě jednotlivých sektorů hospodářství a uplatňování tvrdé fiskální politiky, podařilo dosáhnout zlepšení ekonomické situace. V roce 1997 bylo možno zaznamenat fungování tržních mechanismů. Vláda podporovala rozvoj podnikání a soukromého sektoru vůbec. V obchodním právu byly zohledněny požadavky soukromých investorů. Byly přijaty zákony, které upravují bankroty, zahraniční investice a zaregistrování podniků. Byla změněna daňová soustava, důchody a přepracován občanský zákoník. V bankovnictví byly hlavně zpřísněny podmínky pro banky, které mají podíl zahraničního kapitálu nižší než 20 %. Opatření se týkala hlavně povinného navýšení základního kapitálu. V září 1996 byl zahájen trh s obligacemi. Jednalo se hlavně o prodej státních investičních obligací soukromým investorům. Pokračovala pozemková reforma. V zemědělství byla rozpuštěna družstva a zrušen státní monopol na zemědělskou výrobu. Bylo zavedeno právo na užívání půdy na 99 let. Od 1. 1. 1997 lze provádět transakce s půdou, a to včetně prodeje, výměny, pronájmu a převodu. Ekonomicky se léta 1999, 2000, 2001 mohou charakterizovat jako poměrně úspěšná a pomohla zemi se postupně vyrovnat s následky „ruské krize a ekonomické krize v Asii. Nepodařilo se však najít „recepty“ na hlavní ekonomické problémy. V roce 2002 některé negativní trendy pokračovaly, zejména v průmyslové výrobě. Do tvorby HDP se negativně promítly i problémy na společném podniku Kumtor (největší zahraniční investice – těžba zlata), což ve svém důsledku vedlo k poklesu HDP o 0,5 %.

V letech 2003 – 2004 se projevily pozitívní výsledky fiskální politiky státu a tržních reforem. Růst HDP dosáhl 6,7%, resp. 7,1%, rychleji rostla průmyslová výroba než zemědělství a inflace se pohybovala v rozmezí 3 až 4,1%. Pro státní rozpočet byl významný růst cen některých surovin.

Pro rok 2005 byly charakteristické revoluční události, které započaly politickým převratem v březnu 2005 a situace se jen pomalu uklidňovala. Politické otřesy a období rabování obchodů těsně po revolučních událostech v Biškeku silně poznamenalo i křehkou kyrgyzskou ekonomiku. HDP klesl o 0,4 %, průmyslová výroba klesla o 12,1 %, objem zemědělské výroby se snížil o 4,2 %, nárůst inflace činil 4,9 %.

V roce 2006 pomalu dochází k politické stabilizaci, ale ekonomika se nadále propadá. Vykazovaný růst HDP v běžných cenách o 2,7 % při inflaci více jak 5 % znamená další snížení, zejména průmyslové výroby, proti roku předchozímu.

V roce 2007 uvádí kyrgyzská statistika nárůst HDP proti roku 2006 o 8,2%. Nejrycleji se rozvijí oblast služeb – doprava a telekomunikace o 44,4%, hotelové a restaurační o 11,2%, dále strojírenství o 20,2% a zemědělství pouze o 1,5%. K 1. lednu 2007 bylo v Kyrgyzstánu registrováno cca 564 tisíc podnikatelských subjektů, což ve srovnání s rokem předešlým znamená nárůst o 25 tisíc. Z celkového počtu podnikatelských subjektů připadá 53,6 % na zemědělské farmy, 33,8 % na fyzické osoby a 12,5 % na právnické osoby.

Kyrgyzstán patří stále k tranzitním zemím afgánských narkotik do Ruska a dále do Evropy. Cesty vedou přes Tádžikistán, Kyrgyzstán, Kazachstán do Ruska. Za poslední tři roky byl zabaven největší kontraband narkotik na území Kyrgyzstánu v první polovině prosince 2008 nedaleko hlavního města Biškeku, kdy bylo objeveno 119 kg těžkých narkotik původem z Afganistanu, ve složení 20 kg heroinu a 98 kg opia. Jen tato jedna dodávka představuje na černém trhu 1,2 mil USD.

Kultura

Výroba kumysu – tradiční kyrgyzský nápoj

Základem kumysu je kobylí mléko. Kobyly se přiženou k hříbatům, které se trochu napijí a poté již pokračuje člověk. Denně se tak asi pětkrát dojí a jedna kobyla může dát až 1,5 l mléka. Nadojené čerstvé mléko je sladší a hustší než kravské a z 80% údajně stejné jako u člověka, a proto se jím údajně často kojí i kojenci. Aby se vyrobil kumys, je třeba, aby se mlékem dlouho míchalo v nádobě (čelek) a zamíchá se nástrojem, který se nazývá Bišpek (podle toho se také jmenuje i hlavní město země). Dalo by se to přirovnat ke kvedlačce, která je pevně ukotvena a může se pohybovat pouze okolo vlastní osy. Za tuto osu se poté tahá provázky nebo jiným náčiním a mléko se pořádně míchá. Poté se nechává do rána uležet a ráno se mírně kyselé může pít. Neustálé dolévání nového mléka do starého mu dává tu správnou směs, který dovoluje, aby se kumys mohl pít 24 hodin denně. Proto je nutné pořádně mlékem zamíchat. Jinak by kumys vydržel asi den, maximálně dva, poté by zalkoholizoval. Přestože je tento postup téměř jednotný, kumys od každé rodiny je trochu jiný, proto se prý nedoporučuje pít od více lidí v jednom dni velké množství – člověk by se mohl opít. Jinak je kumys velice výživný, s trochou chleba tvoří základní stravu pastevců a dvě piály (misky cca 0,5 l) s chlebem a máslem stačí na docela sytý oběd.

Geografie

Pohoří

Povrch státu je hornatý. Severní polovina území leží v pásmu pohoří Ťan-Šan, na jihozápadě se táhne Alajské pohoří a Zaalajské pohoří, které patří už k Pamíru. pohoří Altaj a Ťan-Šan, Biškek, kaňon Ala-Archa, jezero Issyk-Kul, Pamír – okolí Piku Lenina: Krásné hory se spoustou pasteveckých rodin žijících přes léto v jurtách. Místní obyvatelé jsou velice pohostinní a strávíte s nimi pěkné chvilky při posezení při čaji. Pastevci jsou velice vděční za nedostatkové lana a smyčky, které by mohly využít k přivazování dobytka. Lano nebo smyčka se navíc dá s místními obyvateli vyměnit za lepjošky, smetanu i maso. Do této oblasti se dostanete linkovým autobusem z Oše a potřebujete povolení ke vstupu do pohraniční zóny (Kirgizsko-Tádžická hranice) vydávané v Oši. Ťan Šan – okolí Karakolského jezera a údolí pod pikem Karakol: Okolí Karakolského jezera s možností koupání v poloslané vodě. V údolí pod Karakolským pikem se nacházejí lázně s teplými prameny nabízející velmi příjemný odpočinek. Do této oblasti se dostanete linkovým autobusem z Biškeku. Do údolí však opět potřebujete povolení ke vstupu, které se vydává v Biškeku.

Vodstvo

Kyrgyzstán má velké vodní bohatství, na kterém jsou závislé i další státy (Uzbekistán a částečně i Kazachstán). Největší kyrgyzská řeka Naryn (535 km) s plochou povodí 53 700 km² se vlévá do Syrdarji a pak do Aralského moře. Právě k úmoří Aralského moře patří největší část Kyrgyzstánu (76,6 %), další části patří do povodí řeky Tarym, úmoří jezera Issyk-kul a kazašského jezera Balchaš. Podél řeky Naryn, je obrovský potenciál pro rozvoj vodních elektráren – elektrická energie představuje kyrgyzskou hlavní vývozní komoditu. Jezer a přehradních nádrží je v Kyrgyzstánu kolem 750 (jejich celková plocha dosahuje 6836 km², což je 3,4 % rozlohy země). Velikost přes 1 km² má 16 jezer a 11 vodních nádrží.

Podnebí

Podnebí Kyrgyzstánu je ovlivněné polohou země, která má ze všech států světa největší vzdálenost od moře a také značnou nadmořskou výškou. Více než 94 % rozlohy státu leží v nadmořské výšce nad 1000 m n. m. a 40 % území ve výšce nad 3000 metrů. Podnebí je typicky kontinentální s vysokými rozdíly zimních a letních teplot. Velké výkyvy teplot jsou patrné i v létě během jednoho dne. Pouze na pobřeží jezera Issyk-kul je klima podobné přímořským oblastem.

Teploty

Jaro bývá krátké, s častými opakujícími se mrazíky. V závislosti na nadmořské výšce začíná jaro v březnu, dubnu, nebo v květnu. Nejvyšší teploty vzduchu jsou v Čujské a Ferganské nížině v červenci (44 °C). I ve vysokých horách dosahují letní maxima přes 20 °C. Nejnižší teploty bývají v lednu a dosahují hodnot přes –40°C. V Biškeku je i nejvyšší absolutní roční teplotní rozdíl teplot v Kyrgyzstánu, který dosahuje 76 °C (max. 41,6 °C; min. –34,4 °C). V Narynu je maximální roční výkyv teplot 71,6 °C, v Oši 64,6 °C, na meteorologické stanici Ťan-Šan 64,3 °C.

Srážky

Množství atmosférických srážek v Kyrgyzstánu je velice nerovnoměrné. Zatímco na některých místech dosahuje roční množství srážek 1000–1500 mm, na jiných je to pouze 100–150 mm. Velké množství srážek spadne na západních, jihozápadních a severozápadních stranách hor, které jsou na cestě vlhkých vzdušných proudů jdoucích ze severozápadu. Na jihozápadních svazích Ferganského hřbetu je roční množství srážek vyšší než 1000 mm. Ke srážkově chudým místům patří Čujská a Talaská nížina (250–500 mm). Nejmenší množství srážek spadne na západním pobřeží jezera Issyk-kul (v Balykči 100–140 mm) a jižní části Ferganské nížiny (Batken – 156 mm). Množství srážek je velice rozdílné i mezi jednotlivými roky – nejvyšší rozdíly jsou v jižním Kyrgyzstánu (od 110 mm do 580 mm ročně).

Služby

Základní dopravní infrastruktura Kyrgyzstánu zahrnuje 34 000 km silnic, 450 kilometrů železničních tratí a 23 letištních ploch. Mezinárodní letiště je v Biškeku a v Oši, dále jsou dvě menší regionální letiště v Džalal-Abad a Karakol a 19 operativních letišť. Dominantní postavení má přeprava silniční. Železniční síť je velmi řídká, a to zejména v důsledku nevhodných geografických podmínkek (vysoké hory). Plánuje se výstavba tranzitní železniční tratě „západ-východ“, která by měla spojit Uzbekistán s Čínou. V oblasti telekomunikací došlo k určité modernizaci. Existuje také jeden operátor mobilních telefonů. Pokrytí je však omezené, jednak s ohledem na geografické podmínky, jednak proto, že zisky nejsou takové, aby umožňovaly další rozšiřování sítě. Kyrgyzstán má poměrně velký potenciál pro rozvoj turistického ruchu. Zejména se jedná o jezero Issyk-Kul i lyžařsky a horolezecky přitažlivé velehory. Tento potenciál je však zatím málo využíván, protože jsou nutné velké investice do infrastruktury turistického ruchu. O ostatních službách lze ve stručnosti říci, že se v současné době nacházejí ve stadiu rozvoje. V souvislosti s rozvojem stavební výroby v posledním období někteří pozorovatelé zaznamenali, že čínští podnikatelé začínají poskytovat finanční služby a rovněž čínské stavební firmy jsou na tyto služby navázány.

Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

V širším měřítku se v podstatě začala budovat teprve od vzniku samostatného státu. Kyrgyzské prameny uvádí, že v zemi je 34 tis. km cest (pokud se to někdy cestami nechá nazvat), 450 km železnic a dvě mezinárodní letiště – v hlavním městě Biškeku a v městě Oši na jihu země. V devadesátých letech bylo do rozvoje infrastruktury investováno, ale v roce 2005 byla její výstavba vzhledem k politickým událostem téměř zastavena. V současné době je opět na počátku, a to ve všech směrech. V souvislosti s chronickým nedostatkem finančních prostředků bude výstavba infrastruktury trvat dlouhá léta. V poslední době se neudržuje ani infrastruktura stávající, zastaralá a chátrající vybudovaná ještě v období SSSR.

Železniční tratě: 370 km
Silnice (celkem): 18.500 km
S pevným povrchem (včetně dálnic): 16.854 km
Nezpevněné silnice: 1.646 km
Vodní cesty: 600 km
Transportní roury pro zemní plyn: 200 km
Počet letišť: 50
– s pevným povrchem: 4 – s nezpevněným povrchem: 46

Ostatní

Víza/doklady: Ze strany Kyrgyzské republiky je vůči našim občanům uplatňován vízový styk. Potřeba je platný cestovní pas. Velvyslanectví není v ČR, nachází se ve Vídni (Naglergasse 25/5). Země bez víza: Aktuální seznam států, kde není zavedena vízová povinnost. Rizika: V poslední době se radikálně zvýšila pouliční kriminalita. Je potřeba dbát zvýšené opatrnosti, především po setmění. Ministerstvo zahraničí také varuje před návštěvami jihozápadu země při hranicích s Tádžikistánem kvůli občasným bojům vládních sil s muslimskými radikály. Pokud po vás milice bude vyžadovat peníze za účelem ověření pravosti, nedávejte jim je do ruky. Nevrátí vám všechny, byť budete přesvědčeni, že jste je nespustili z očí.(Biškek) Cestování do země: Nejrychlejší a nejpohodlnější cestování nabízejí letecké společnosti. Levné letenky se dají občas v akcích pořídit za dobré ceny. Další pohodlná varianta je cesta vlakem, případně autobusem. Nejlevnější je pak samozřejmě cesta stopem.

Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Kyrgyzstán sám neposkytuje rozvojovou pomoc. Přijímá rozvojovou pomoc ve velkém rozsahu. Hlavní formou je finanční pomoc. Tu poskytují především vyspělé západoevropské státy. Dále je tato pomoc poskytována formou stáží kyrgyzských občanů v zahraničí nebo účastí zahraničních lektorů v Kyrgyzstánu. Konkrétní výši poskytované pomoci nelze v podstatě vyčíslit. Prakticky do kategorie rozvojové pomoci patří i některé velmi výhodné úvěry určené pro rozvoj infrastruktury (například pro výstavbu tranzitní tratě „západ-východ“ je nabízen konsorciem japonských bank úvěr na 40 let s pětiletým odkladem splátek a úrokovou mírou 2 % ročně). Žádost o humanitární pomoc kyrgyzské vlády představitele OSN v listopadu 2008

Pan Neal Walker, Resident Coordinator United Nations System The Kyrkyz Republic, zaslal v listopadu 2008dopis velvyslanci České republiky v Kazachstánu a Kyrgyzstánu Bedřichu Kopeckému, v němž žádá, aby se Česká republiky aktivně zapojila v zimním a jarním období 2008/9 do humanitární pomoci Kyrgyzstánu o kterou láda požádala. V žádosti N. Walker uvádí, že kyrgyzská vláda žádá o pomoc v této souvislosti poprvé a současně je sama připravena nést svůj podíl odpovědnosti.

Ze žádosti dále vyplývá, že získané finanční prostředky budou využity na přístřeší pro 200 tis. nejvíce zranitelných osob, na přístřeší a potraviny pro 10 tisíc bezprizorních dětí nebo se nacházejících ve speciálních zařízeních, pro zabezpečení 336 základních lékařských zařízení elektřinou pro poskytování akutní péče, dále pro zabezpečení 2 mil. obyvatel třech největších měst vodou v zimním období a pro zabezpečení 580 tis. lidí základními potravinovými produkty. Více informací lze získat na web. stránce www.un.org.kg.

ZÚ Astana již dříve měl od Honorárního konzula České republiky v Kyrgyzstánu I. Oniščenka informace, že kyrgyzská ekonomiky se nachází v kritickém stavu a bez vnější pomoci nebude schopna zabezpečit obyvatelstvo během zimního a jarního období 2008/9 elektřinou, vodou a základními potravinami.

Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky:
  • 1.1. Nový rok,
  • 1.5. Svátek práce,
  • 1.9. Den vítězství,
  • 31.8. Den nezávislosti,
  • 2.12. Státní svátek

Za rok můžeme v kalendáři napočítat svátků dvanáct; jen za necelé tři měsíce do prvního jarního proběhnou Nový rok dle našeho kalendáře (1. 1.), pravoslavný Nový rok (14. 1.), Den Zaščitníka Otěčestva (Den obránce vlasti), čili de facto svátek všech mužů (23. 2.), u nás zprofanovaný MDŽ (8. 3.) a muslimský Nový rok Nooruz (21. 3.). Dvanáctku doplnil nově kromě „západního“ svatého Valentýna (14. 2.) ještě jeden svátek. Ten připadá na 24. 3. a jde o připomenutí tzv. tulipánové revoluce roku 2005, tedy prvního „demokratického převratu“ ve střední Asii. Důvodů ke slavení, k nákupu květin, dárků či pestrobarevných dortů, k vysedávání u pouličních prodavačů šašliků, lepjošek, plněných hovězích, skopových či kuřecích kapes z listového těsta, zvaných samsa, k přípravě chutného asijského rizota plov či národního jídla bešbarmak (v překladu pěti prstů – masové směsi s těstovinami, která se jí rukama, tedy „všemi pěti“), k postávání u karaoke na korzu hlavního náměstí Ala–Too či k procházkám po děržince (dlouhá, stromy zarostlá a lavičkami posetá alej), se tedy v hlavním městě Biškeku najde nespočet. To, že pravý prázdnik je třeba patřičně oslavovat také den předtím, a především potom, snad není potřeba zdůrazňovat. A pokud byste na něj přece jen chtěli zapomenout, připomene vám jej uvědomělý prodavač, úředník, kolega či známý jednoduchou větičkou: S nastupájuščim (prošedšim) prázdnikom.

Nový rok potřetí

Každý svátek, a Nooruz tím spíše, je svátkem setkávání s přáteli, a především časem stráveným s početnou rodinou, do které se počítají i ti nejvzdálenější příbuzní. Nooruz v perštině (ve farsi) znamená nový den a jde o starodávný svátek, který se dnes (pod různými obměnami názvu) slaví ve všech asijských zemích bývalého Sovětského svazu plus v muslimském zakaspijském Ázerbajdžánu či v některých dalších zemích jako v Íránu (kde tento den zároveň znamená počátek nového kalendářního roku). K jeho obnově došlo na počátku 90. let, po rozpadu SSSR, který potlačoval nejen projevy náboženství, ale také hromadné oslavy tohoto typu. Jde o tradiční národní svátek, spojený s příchodem jara, duchovní očistou, s procitáním přírodního života ze zimního spánku. Kyrgyzové tedy svátky přímo zbožňují a je v podstatě jedno, jsou–li náboženské, státní, postsovětské či importované ze Západu. Nezaměňujme však jejich průběh s naší představou „typického Rusa“ postávajícího u metra nad poloprázdnou flaškou stoličné. Velké procento obyvatel Kyrgyzstánu, nehledě na to, zda jsou věřící muslimové či ne, nepije, případně alkohol pro ně není primárním zdrojem zábavy. K uvolnění a dobré náladě jim stačí poměrně málo – obléknout se do národních kostýmů (ženy do barevných šatů, elereku, muži do tebeteje, na který si potom berou zdobené pláště čepken, postarší muži si jako symbol úcty nasazují kalpaky – tradiční bílé plstěné klobouky s černými ornamenty), navařit spoustu chutného jídla a hlavně – nezapomenout pozvat co nejvíce lidí.

Při oslavách samozřejmě nesmí chybět muzika, která se pohybuje od živé produkce na některé nástroje (např. strunný nástroj komuz či starodávný dobulbaz) přes iránsko–arabsko–turecké rytmy až po ruský pop či populární hudbu západní. A také národní tance a nejrůznější druhy společenských her (šachy, páka, vědomostní soutěže, volba nejhezčího kostýmu…), které vás přesvědčí, jak je pradávný kočovný národ i přes zdánlivou ostýchavost, nesmělost či odstup vůči cizím ve skutečnosti otevřený, hravý a spontánní.